Bakalářská práce zmapovala materiály a technologie dekorování antických nádob ze sbírky UKAR FF UK v Praze
Neinvazivní průzkum materiálů a technologie dekorování antických nádob ve vztahu k jejich původu byl náplní intenzivního výzkumu Vojtěcha Šupity, studenta Přírodovědecké fakulty UK v Praze, v úzké spolupráci s vědci z Laboratoře ALMA Ústavu anorganické chemie AVČR, v.v.i. Jedna z nejpůsobivějších produkcí řecké antické keramiky v období 5.-3. st. př.n.l. je přisuzována dílnám v oblasti tzv. Velkého Řecka (jižní Itálie a Sicílie). Jihoitalské nádoby, navazující na slavnou (a značně probádanou) atickou produkci černofigurové a později červenofigurové keramiky, byly vyráběny v apulském, kampánském a lukánském regionu. Materiály a technologie jejich dekorování však nejsou zdaleka prostudovány, vazby materiálů na lokální či vzdálené zdroje surovin nejsou známy. Ve spolupráci s ÚKAR FF UK, který vlastní sbírku antických nádob, bylo vybráno 11 nádob zmíněných jihoitalských produkcí k charakterizaci materiálů použitých pro jejich dekorování. Výsledky naznačují, že došlo k přizpůsobení technologie aplikace černého listru a k jisté ekonomizaci celého procesu, kdy nebylo dosahováno vysokých teplot výpalu. Na základě úspěšně obhájené bakalářské práce chystáme vědecký článek. Vážíme si přínosné mezioborové spolupráce tří pracovišť – Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Přírodovědecké fakultou Univerzity Karlovy a Filosofické fakultou Univerzity Karlovy.
PENÍZE NESMRDÍ aneb PECUNIA NON OLET
Archeologický ústav AV ČR, Brno vás srdečně zve do Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše na představení unikátního nálezu římské peněženky: PENÍZE NESMRDÍ (Pecunia non olet) – je výrok připisovaný římskému císaři Vespasianovi (vládl v letech 69–79 n. l.), který tímto obhajoval daň, kterou uvalil na veřejné záchody. Termín konání: 20. 6. 2025, od 17:00 hod.Místo: Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říšeVstupné: běžné vstupné Římská náramková peněženkaMísto nálezu: Římská pevnost Hradisko u MušovaNálezce: Roman Šteffel, Archeologický ústav AV ČR, BrnoDatum objevu: leden 2025Materiál: slitina mědiStáří: cca 1 845 let Tento pozoruhodný nález – první svého druhu nejen na našem území, ale pravděpodobně i severně od hranic Římské říše – nás zavede do doby markomanských válek, kdy se na jižní Moravě zdržovalo římské vojsko císaře Marka Aurelia. Fragment bronzové náramkové peněženky, nošené na předloktí římským vojákem, nás nechává nahlédnout nejen do každodenního života římské armády, ale i do jejich finančních zvyklostí. Nález vzbuzuje mimořádný zájem odborné i laické veřejnosti a otevírá otázky po velikosti žoldu, šíři vojenské ekonomiky a přítomnosti římské centrální pokladny na našem území. Součástí akce bude přednáška Jiřího Militkého, unikátní nález představí Balázs Komoróczy. Anotace přednášek:BALÁZS KOMORÓCZY – Římská peněženka a její cesta na jih MoravyU nás unikátní objev fragmentu „římské peněženky“ podtrhuje význam archeologické lokality Hradisko u Mušova z hlediska poznání doby, kdy k nám pronikla mnohatisícová armáda římského císaře Marca Aurelia. Co je sem přivedlo, v jakých místech a v jaké podobě dnes archeologie objevuje jejich stopy? Jaké jsou vůbec hmotné pozůstatky římské okupace jižní části našeho území? Na tyto otázky odpověď hledají dlouhodobé výzkumy Archeologického ústavu AV ČR, Brno zejména na jihu Moravy. Jejich aktuální výsledky budou stručně představeny v přednášce B. Komoróczyho. JIŘÍ MILITKÝ – Peníze doby císaře Marca AureliaŘímská společnost je společností s plným využitím peněz v podobě mincí nejrůznějších hodnot a provedení. Uplatňují se v obchodních vztazích, v politice a hrají zásadní roli v podobě žoldu, nezbytného pro udržování mohutné armády představující základní mocenskou, správní, ekonomickou a společenskou sílu v Římské říši. Peníze, tedy mince se liší svou kvalitou i provedením v éře každého panovníka, přičemž období vlády císaře Marca Aurelia není výjimkou. V rámci přednášky J. Militkého budou představeny hlavní rysy římského peněžního systému a nastíněny typy mincí ražených v době, kdy na našem území operovala římská armáda. Průzkum detektory kovů, při němž byly peněženka a zde vystavené římské mince nalezeny, je součástí projektu regionální spolupráce „Integrovaný model občanské vědy v archeologii: odborná spolupráce, aplikace a transfer poznatků v Jihomoravském kraji“. Studium a prezentace nálezu římské peněženky se koná v programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ jako výstup aktivity „Materiální luxus jako výraz sociálního statusu v protohistorických kulturách střední Evropy“ podpořené dotací Akademie věd ČR, jejíž příjemcem je Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Akce je součástí projektu Tajemná místa Jihomoravského kraje.
Workshop: Machine Learning for Material Design
Doktorandka Valentína Berecová, pracující v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně, se podílí na teoretickém výzkumu v rámci Strategie AV 21 Moc předmětů – Materialita mezi minulostí a budoucností. Ve skupině Martina Friáka se věnuje výzkumu materiality antropogeneze, konkrétně teoretickému zkoumání materiálových aspektů lomové mechaniky pazourku SiO2na atomární úrovni. Vzhledem ke komplexnosti tohoto problému si rozšířila své znalosti a dovednosti v oblasti teoretického modelování na mezinárodním workshopu „Machine Learning for Material Design“ organizovaném na Aalto University, Espoo, Finland, 05.- 08. 05. 2025. Jednalo se o aktivní účast, kdy prezentovala poster s názvem „Cleavage in SiO2: first-principles and ML potential study“ s prvními výsledky bádání týkajícími se materiality antropogeneze a vlastností pazourku (SiO2).
Fórum Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností
30. dubna 2025 se v prostorách Akademického konferenčního centra uskutečnilo 1. fórum Strategie AV 21 nového projektu Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Nově spuštěný program AV21, který koordinuje Ústav pro soudobé dějiny, se zabývá vysoce aktuálním tématem – předměty nás zahrnují a obklopují, toužíme po nich, a přitom máme problém se získáváním materiálů a jejich ekologickou stopou.
Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto však vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k syntéze nestabilních molekul a tím i léčiv a k lepšímu porozumění průběhu chemických reakcí ve vesmíru. Objev vědeckého týmu publikoval prestižní časopis ACS Physical Chemistry Au. Výzkum spolufinancovaly nový program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností, program Functional Materials Science (FunMAT) na Innsbrucké univerzitě, Rakouská grantová agentura FWF (grant P36634) a Rakouská akademie věd (ÖAW). Více informací zde
1. fórum Strategie Materialita
Ve středu 30. dubna 2025 se koná 1. fórum programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Podrobný program a informace o čase a místu konání najdete zde. Formát krátkých prezentací, diskusních příspěvků a společných rozhovorů nad tématy umožní seznámení řešitelů a řešitelek, představení aktivit a hledání průniků. Těšíme se na Vás! Účast je třeba potvrdit na lencesova@usd.cas.cz.
Nový web programu Materialita
Na adrese https://materialita.usd.cas.cz/ byl spuštěn web programu Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Najdete na něm kompletní informaci o zaměření a aktivitách programu, zúčastněných institucích i koordinátorech výzkumných témat. Sekce Pro řešitele obsahuje přehled termínů, formuláře a loga ke stažení i znění povinných dedikací.