Výzkum
Materializace sociálních vztahů a kulturních představ
Koordinace: Balázs Komorózcy, Archeologický ústav AV ČR, Brno
Sociální vztahy a praxe se manifestují v materialitě předmětů, způsobu jejich produkce, použití, designu. Studium symbolických, statusových a dalších aspektů předmětů, jejich materiálového složení a technologií výroby se proto může stát novým – a v případě nejstarších společností dokonce výhradním – zdrojem informací o stálých i proměnlivých identitách osobních, dílčích, sociálních, kulturních a subkulturních, nadregionálních atd. Navíc perspektiva technologických aspektů získávání, distribuce a zpracování surovin přispívá k novému poznání socioekonomických, prostorových a dalších zatím neviděných aspektů pochopení uměleckých děl či hmotných památek. Sociální vědy již několik dekád k tzv. materiální kultuře přistupovaly z pozic marxistických či obecněji kritických, aby ukázaly komodifikaci světa a její negativní společenské důsledky, dále z pozic strukturalistických a sémiotických, které odhalovaly předmět jako symbolický kód, či naopak hledají smysl předmětů v předávání a zprostředkovávání významů v konkrétní společnosti. Aktivity v tomto tématu využívají všech tří základních přístupů, avšak obohacují je o mezioborovou synergii, když se spojují s výzkumníky a výzkumnicemi z technických oborů. Výsledná široká odborná platforma umožňující diachronní komparativní diskusi umožňuje z odstupu nově nahlížet na převládající výzkumné, kurátorské, vzdělávací a výkladové postupy.
Aktivita 1.1. Předměty a moc
Aktivita se při zkoumání předmětů jako odrazu sociálních vztahů a praxe soustřeďuje na jejich mocenské obsahy a vztah k politické sféře. Část zúčastněných badatelů a badatelek se soustředí na problémy kurátorské a vzdělávací praxe, která materialitu interpretuje bez reflexe její sociální výlučnosti, inherentních mocenských obsahů a nerovností.
Aktivita 1.2. Kulturní biografie předmětů
ARÚB, EÚ Aktivita se hlásí k tzv. novým dějinám předmětů, které sledují především linii kulturních dějin materiality, tedy sledování proměny jejích obsahů pojmových, náboženských, emocionálních a podobně. V komplexním a komparativním pohledu budou sledovány kulturně a dobově proměnlivá vnímání techniky a materiality a další historické jevy a současně aktuální výzvy.
Aktivita 1.3. Materialita jako klíč k novému čtení uměleckých děl
Ve vybraných historických, geografických a žánrových případech aktivita hledá materiální podmíněnost zásadních změn v technikách evropského umění: dostupnost a dovoz surovin, nové užívané pigmenty či techniky výroby skla v tomto pojetí nejsou jen technikálií, nýbrž součástí autorského konceptu díla i postupné změny v chápání jeho obsahu
Věci a materiály v pohybu
Koordinace: Vítězslav Sommer, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Výzkumné téma bude analyzovat souvislosti mezi fyzickou existencí věcí a materiálů a jejich pozicí v čase a prostoru. Zaměří se na studium otázek lokalizace zdrojů surovin, identifikace zpracovatelských dílen včetně poznání jejich kapacit, specializací a vnitřní struktury, pozice výrobních areálů v ekonomické a společenské hierarchii různých kultur a distribuce samotných materiálů. Badatelé a badatelky zapojení do tří hlavních výzkumných aktivit poskytnou mnohostranný pohled na pohyb věcí a materiálů v geografických a chronologických souřadnicích. Cílem výzkumného tématu je ukázat, že věci a materiály nejsou jen statickými entitami, ale mohou hrát výrazně aktivní úlohu v různých oblastech lidského života – v ekonomice, každodenním konzumu i umělecké tvorbě. Výklad těchto souvislostí může být zdrojem nových poznatků týkajících se civilizačních a demografických důsledků mobility materiální i mobility člověka a idejí, transferu vědění a technologií i cirkulace věcí v soukromém kontextu (dědictví, dar, vzpomínka). Výzkumníci a výzkumnice se zaměří na interdisciplinární analýzu materiálních podmínek umožňujících fyzickou existenci věcí a jejich geografickou mobilitu. Umožní poznat, jakou fyzickou stopu za sebou věci zanechávají, jak se pohybují napříč státy a kontinenty, jaké infrastruktury takovou mobilitu umožňují a jaké nástroje používá současná věda k rekonstrukci materiální kompozice významných artefaktů minulosti. Téma propojí analytické perspektivy humanitních a společenských věd s nejnovějšími metodami chemického a fyzického zkoumání materiální kompozice věcí na příkladu uměleckých děl. Cílem je ukázat různé perspektivy, z nichž lze nahlížet na pohyb věcí a materiálů v minulosti i současnosti.
Aktivita 2.1: Prostorové přesuny věcí a materiálů
Výzkum cirkulace spotřebních předmětů v éře studené války ukáže předměty spotřební kultury jako aktéry dosud málo známého překračování „železné opony“ a kontaktů mezí takzvaným východním blokem a zeměmi globálního jihu. Neživé a na první pohled pasivní předměty se tak stávají významnými historickými aktéry, jejichž pohyb umožňoval komunikaci mezi zdánlivě oddělenými světy.
Aktivita 2.2: Fyzické infrastruktury přesunu věcí a materiálů
Aktivita se má zaměřit na infrastruktury přesunu věcí a materiálů, od kupeckých stezek po součásti globálních dodavatelských řetězců, jako jsou ropovody, plynovody, sklady, přístavy, letiště, železnice, dálnice či kanály. U vybraných historických a geografických příkladů bude sledovat jejich dopady politické (konflikty o infrastruktury), kulturní a technologické (standardizace přepravy věcí a materiálů), ale též estetické, sociální a environmentální (zánik infrastruktur s ním spojená periferizace měst a regionů).
Aktivita 2.3: Pokročilé analytické nástroje pro zjištění původu materiálů a transferů znalostí u uměleckých děl
Tato aktivita se zaměřuje na interdisciplinární zkoumání materiálových aspektů kulturního dědictví. Nejnovější fyzikální a chemické metody materiálové analýzy pohlížející na umělecká díla jako materiální artefakty mají kolegům a kolegyním z kunsthistorických a archeologických pracovišť pomoci k novým zjištěním o původu uměleckých děl. Poznání jejich materiálového složení přispěje k přesnějšímu určení doby jejich vzniku a zmapování pohybu materiálů, z nichž se umělecká díla skládají.
Trvanlivost, přeměna a zánik
Koordinace: Silvie Švarcová, Ústav anorganické chemie AV ČR
Stárnutí materiálů ovlivňuje užitné vlastnosti předmětů i jejich životnost. Nefunkční, opotřebené či nepotřebné věci nahrazujeme novými, dokud i ony nezestárnou a neztratí svou funkčnost či jen atraktivitu a nestane se z nich odpad tak jako z jejich předchůdců. Zvyšování produkce spotřebních výrobků a jejich omezená trvanlivost, vedoucí k stále většímu nárůstu odpadů, staví dnešní společnost před výzvu, jak tento nežádoucí trend zvrátit a jak se vypořádat s negativními dopady antropogenních polutantů na životní prostředí. Jednou z cest je vývoj odolnějších materiálů, recyklace či adaptace předmětů, která může prodloužit jejich užívání. Další možností je účinná degradabilita materiálů včetně nalézání nových metod eliminace polutantů. Naproti tomu u předmětů historické hodnoty se snažíme jejich degradaci výrazně zpomalit při zachování informací v nich obsažených. V rámci tématu budou trvanlivost, přeměna a zánik předmětů nahlíženy z různých úhlů pohledu očima přírodních, humanitních a technických věd. Z hlediska historického a antropologického je obzvlášť lákavé propojit technické pohledy a analytická zjištění s perspektivou kulturního předávání názorů na linearitu a cykličnost pokroku, módních trendů, ocenění starého či naopak požadavku udržitelnosti. Mezioborová synergie je zvláště produktivní v aktivitách zaměřených na nové metody ochrany kulturního dědictví a hledání nových cest adaptace a mitigace tváří v tvář ekologickým změnám.
Aktivita 3.1: Materiálové přeměny v čase
Délku životního cyklu předmětů ovlivňuje už volba výchozích materiálů a výrobních postupů při jejich vzniku, dále pak způsob jejich užívání a uchovávání. Pochopení procesů stárnutí a degradace historických objektů je klíčovým krokem k nalezení vhodných konzervačně-restaurátorských postupů k prodloužení jejich životnosti pro budoucnost. Zároveň může sloužit i jako důležitý vstup pro predikci životnosti materiálů nových, u kterých je dlouhotrvající stabilita zásadním požadavkem (např. úložiště radioaktivních odpadů).
Aktivita 3.2: Dopady materiální kultury na životní prostředí
Rostoucí spotřeba materiálně orientované lidské společnosti nutně ovlivňuje životní prostředí, kvalitu života v něm a staví nás před řadu výzev, jak se s jejími důsledky (klimatická změna, antropogenní polutanty, geopolitické změny) vypořádat.
Aktivita 3.3: Materiály a technologie pro udržitelný život
Jedním z průvodních jevů konzumní společnosti je i určitá „neviditelnost“ odpadového hospodářství a odpadních látek zatěžujících životní prostředí. Jiným zkoumaným aspektem bude otázka adaptace a recyklace věcí včetně společenské přijatelnosti adaptačních zásahů a ochoty uživatelů k užívání opravených předmětů či recyklovaných materiálů.
Věci v přebytku a nedostatku
Koordinace: Martin Nodl, Filosofický ústav AV ČR
Výzkumné téma se zaměří na souvislosti mezi fyzickou existencí věcí a materiálů z hlediska jejich množství, dostupnosti, přebytku či naopak nedostatku a společenskou změnou. Dějiny od středověku po současnost se vyznačovaly zásadními posuny v uspořádání a postupech výroby, prostorové organizaci sídel či způsobech veřejného rozhodování, které měly svůj původ v objevení, nedostatku či přebytku určitých surovin a materiálů či určitých technologických postupů. Téma nahlédne z perspektivy materiality nejen evidentní velké společenské fenomény, jako byly rozvoj masové výroby, industrializace či deindustrializace, ale též například rozvoj moderní demokracie či současná postmateriální hnutí. Dvojice aktivit propojí historické hledisko, a zvláště pak akcent na starší dějiny, který se pokusí doložit původ některých současných výzev v předmoderním období, s hlediskem politickým, kulturním a environmentálním. Do výzkumů globalizace a vývoje globální ekonomiky se pokusí integrovat nové perspektivy a kontexty, které historizují a zároveň zpřehlední vzájemné souvislosti a vazby, jež je po nástupu moderní průmyslové éry a akceleraci ekonomické globalizace stále složitější popsat (studium tzv. životního cyklu výrobků). Kontrola surovinových zdrojů a dodavatelských řetězců, ropné a jiné surovinové krize budou zkoumány jako historické faktory politické a ekonomické nadvlády, centralizace a periferizace, ale též zásadních ekologických změn a krizí. Synergický efekt tohoto tématu spočívá zejména v komparativním propojení předmoderních dějin s obdobím 19.-21. století a ve studiu lokálních i globálních politických, sociálních, ekonomických, kulturních, ideových a environmentálních aspektů materiality.
Aktivita 4.1: Materiální přebytek, konzumerismus a ekologické dopady
Cílem aktivity je zkoumat fenomén spotřeby v sociálním a kulturním prostředí. Výzkum bude zaměřen na symbolické užívání předmětů při politickém a ritualizovaném jednání ve středověku a v raném novověku, na předměty jako prostředky úcty a sakralizace, na předměty jako dary a kontradary, na užití předmětů jako zástavy za finanční půjčku v městském prostředí. Zároveň bude aktivita zaměřena na problematiku energetických a surovinových krizí a historické příklady dopadů vyčerpání a náhrady dlouhodobě užívaných materiálů jako faktorů sociální změny i cesty k inovacím.
Aktivita 4.2: Globální politika věcí a materiálů
Aktivita se zaměří na studium životního cyklu konkrétních výrobků od surovinových vstupů, výroby a práce, přes logistiku, distribuci, až po spotřebu, odpadové hospodářství a recyklaci. Cílem je přivést dohromady technologické, politické a ekonomické kontexty, sociální vazby, materiálové zdroje, ale i bezpečnostní a environmentální důsledky, které jsou s existencí předmětů spojeny a které máme tendenci přehlížet.