Materialita vs. virtualita
Nejstarší polychromovaná dřevěná soška na českém území, „Odvěká“ Madona s Ježíškem typu Sedes Sapientiae (“Trůn Moudrosti“) ze sbírek Musea Montanelli v Praze, získala svou virtuální podobu. Léty seschlé hmotě dřeva, datované radiouhlíkovou metodou do období 990-1180 se tak naskýtá možnost uchovat se ve virtuálním prostoru díku špičkovému rozlišení 3D skeneru (Keyence International), používanému dosud jen v průmyslových aplikacích. Virtuální podobou a rekonstrukcí původního vzhledu polychromie tak bude završen dlouholetý výzkum tohoto mimořádného díla v laboratoři ALMA na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Virtuální Madona má sloužit především edukativním účelům, například v rámci chystané výstavy v příštím roce. Výzkum a prezentace díla je součástí aktivity „Pokročilé analytické nástroje pro zjištění původu materiálů a transferů znalostí u uměleckých děl“ v rámci tématu „Věci a materiály v pohybu“.
První krok na dlouhé cestě za novou metodou datování: bakalářská práce pomohla najít vhodnou metodu pro extrahování olejových pojiv z historických malířských vrstev
Dominika Šantrůčková, studentka oboru Forenzní analýza na Fakultě potravinářské biochemie a technologie VŠCHT v Praze, obhájila úspěšně bakalářskou práci, v níž hledala vhodnou extrakční metodu pro izolaci mastných kyselin z olejového pojiva historických malířských děl. Izolované mastné kyseliny budou využitelné pro radiokarbonové datování malířských vrstev. Výsledek její práce představuje první důležitý krok ve výzkumu zaměřeném na dataci historických malířských děl pomocí izotopu 14C, který je náplní společného projektu ÚACH a ÚJF AV ČR „Nové znaky původu a nové cesty jejich hledání“ spadajícího pod aktivitu 2 (Věci a materiály v pohybu).
Výzkum vnímání městského prostředí během letních veder
Ústav informatiky AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy realizuje výzkum zaměřený na to, jak obyvatelé a návštěvníci Prahy vnímají jednotlivé části města během období vysokých letních teplot. Zapojit se můžete prostřednictvím interaktivní mapy, na které označíte konkrétní městské kvadráty, které na Vás během horkých dnů působí pozitivně (např. díky stínu, vodním prvkům nebo zeleni) nebo negativně (např. kvůli přehřívání, nedostatku stínu či husté dopravě). Součástí mapování je také nepovinný anonymní dotazník, který nám pomůže lépe porozumět rozdílům ve vnímání městského prostředí napříč různými skupinami obyvatel. Budeme velmi vděční, pokud mu věnujete pár minut svého času. Výzkum probíhá s podporou našeho programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ a získal pozornost médií – o projektu byla odvysílána reportáž v České televizi.
Právě vyšlo! V letním dvojčísle časopisu Vesmír se čtenáři seznámí s neinvazivním výzkumem portrétních miniatur a s osudem jejich unikátních sbírek
V rámci aktivity „Materialita jako klíč k novému čtení uměleckých děl“ a jako jeden z výstupů rozsáhlého výzkumu portrétních miniatur v laboratoři ALMA v Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i., určených široké veřejnosti, vyšel v časopise Vesmír (https://vesmir.cz/cz/) populárně-naučný článek „Miniatury – obrázky schovávané po kapsách“ a také jednostránkové představení činnosti celé laboratoře. Vedle překvapivých a nových poznatků o malířské technice miniatur se tu čtenáři seznámí i s pohnutým osudem jedné z nejvýznamnějších českých sbírek – chomutovské Goldmannovy sbírky. Protože oživení zájmu o tato mistrovská díla z regionálních sbírek je jedním z cílů aktivity, byl v těsné spolupráci s naším partnerem – Oblastním muzeem v Chomutově dohodnut i termín interaktivního workshopu určeného odborné i laické veřejnosti, kde budou vybrané exponáty představeny ve velkém detailu a ve zcela novém světle. Workshop se uskuteční v Chomutově v pondělí 3. listopadu 2025 jako součást aktivit našeho ústavu v rámci Týdne AV a jeho program včas zveřejníme. Janka Hradilová, David Hradil, Antonín Sondej: Miniatury – obrázky schovávané po kapsách. Vesmír 7-8/2025, 432-436. Akademická laboratoř materiálového průzkumu malířských děl (ALMA) v Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i.. Vesmír 7-8/2025, 451.
Článek v časopise The Journal of Gemmology
Článek v prestižním časopise The Journal of Gemmology (https://gem-a.com/publications/the-journal-of-gemmology/volume-39-issue-6-2025/), vydávaném Gemologickou asociací Velké Británie, vznikl také díky podpoře programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Věnuje se popisu objevu a charakterizaci nové variety obecného opálu nalezeného v severozápadní oblasti ostrova Madagaskar. Během komplexního výzkumu tohoto žluto-zeleného opálu, na kterém se podílel mezinárodní tým vědeckých pracovníků z italských institucí a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, bylo využito široké spektrum instrumentálních analytických technik. Publikovaný článek tak představuje detailní studii vzácného minerálu, vzniklého v dávné minulosti, a pomocí současných vědeckých technik a přístupů nastiňuje možné budoucí využití tohoto výjimečného materiálu.
Workshop: Unikátní kryogenní držák vzorku pro studium fázových proměn amorfních ledů v A-ESEM
V rámci aktivit „Trvanlivost, přeměna a zánik“ a „Materiálové přeměny v čase“ výzkumného programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ se dne 5. 6. 2025 uskutečnil workshop s názvem „Unikátní kryogenní držák vzorku pro studium fázových proměn amorfních ledů v A-ESEM“. Cílem workshopu byla praktická demonstrace unikátního kryodržáku pro A-ESEM. Vědci z výzkumné skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR seznámili svého zahraničního partnera, Prof. Loertinga (Universita Innsbruck), s možnostmi přístrojového vybavení a in-situ zobrazování vzorků ledu v A-ESEM v širokém rozsahu teplot. Plodná diskuse nad dosavadními výsledky vedla k návrhu experimentů, které by mohli dál podpořit studovanou vědeckou hypotézu. Dále byly diskutovány společně připravované publikace a plán společné grantové spolupráce. Workshop byl uspořádán za finančního přispění projektu Strategie AV21, výzkumný program „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“.
Chytré materiály pro čištění vody: nový katalyzátor rozkládá zbytky léčiv i bez světla
Léčiva, která se dostávají do životního prostředí, představují vážný problém. I ve stopových koncentracích mohou nepříznivě ovlivnit vodní organismy a lidské zdraví. Běžné čistírny odpadních vod však nedokážou tyto látky účinně odstraňovat. Vědci z Ústavu anorganické chemie AV ČR ve spolupráci s partnery proto vyvinuli nový kompozitní materiál, který rozkládá farmaceutické znečištění nejen za UV-A světla, ale i ve tmě – bez potřeby dodatečné energie. Tento tzv. „duální“ katalyzátor kombinuje oxidy mědi, manganu a titanu. Jeho struktura umožňuje probíhání dvou rozdílných degradačních mechanismů: ve světle se aktivuje klasická fotokatalýza s tvorbou reaktivních radikálů, zatímco ve tmě se spouští redoxní procesy využívající kyslík vázaný v krystalové mřížce materiálu. Unikátní je také schopnost tohoto systému zajišťovat průběžnou regeneraci aktivních složek. Modelovou znečišťující látkou byl v této studii diclofenac – běžně užívané analgetikum, které patří mezi nejčastěji detekované farmaceutické kontaminanty v životním prostředí. Nový materiál dokázal tuto látku účinně rozložit během několika desítek minut. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Catalysis Science & Technology a podtrhují potenciál inteligentních katalyzátorů pro udržitelné čištění vody: Gloria I. et al., Dual-mode catalytic degradation of diclofenac by copper oxide-modified TiO2/MnOx composites: insights from dark and UV-A activation, Catalysis Science and Technology (2025) (https://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLanding/2025/CY/D4CY01400F#!divAbstract)
Bakalářská práce zmapovala materiály a technologie dekorování antických nádob ze sbírky UKAR FF UK v Praze
Neinvazivní průzkum materiálů a technologie dekorování antických nádob ve vztahu k jejich původu byl náplní intenzivního výzkumu Vojtěcha Šupity, studenta Přírodovědecké fakulty UK v Praze, v úzké spolupráci s vědci z Laboratoře ALMA Ústavu anorganické chemie AVČR, v.v.i. Jedna z nejpůsobivějších produkcí řecké antické keramiky v období 5.-3. st. př.n.l. je přisuzována dílnám v oblasti tzv. Velkého Řecka (jižní Itálie a Sicílie). Jihoitalské nádoby, navazující na slavnou (a značně probádanou) atickou produkci černofigurové a později červenofigurové keramiky, byly vyráběny v apulském, kampánském a lukánském regionu. Materiály a technologie jejich dekorování však nejsou zdaleka prostudovány, vazby materiálů na lokální či vzdálené zdroje surovin nejsou známy. Ve spolupráci s ÚKAR FF UK, který vlastní sbírku antických nádob, bylo vybráno 11 nádob zmíněných jihoitalských produkcí k charakterizaci materiálů použitých pro jejich dekorování. Výsledky naznačují, že došlo k přizpůsobení technologie aplikace černého listru a k jisté ekonomizaci celého procesu, kdy nebylo dosahováno vysokých teplot výpalu. Na základě úspěšně obhájené bakalářské práce chystáme vědecký článek. Vážíme si přínosné mezioborové spolupráce tří pracovišť – Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Přírodovědecké fakultou Univerzity Karlovy a Filosofické fakultou Univerzity Karlovy.
PENÍZE NESMRDÍ aneb PECUNIA NON OLET
Archeologický ústav AV ČR, Brno vás srdečně zve do Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše na představení unikátního nálezu římské peněženky: PENÍZE NESMRDÍ (Pecunia non olet) – je výrok připisovaný římskému císaři Vespasianovi (vládl v letech 69–79 n. l.), který tímto obhajoval daň, kterou uvalil na veřejné záchody. Termín konání: 20. 6. 2025, od 17:00 hod.Místo: Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říšeVstupné: běžné vstupné Římská náramková peněženkaMísto nálezu: Římská pevnost Hradisko u MušovaNálezce: Roman Šteffel, Archeologický ústav AV ČR, BrnoDatum objevu: leden 2025Materiál: slitina mědiStáří: cca 1 845 let Tento pozoruhodný nález – první svého druhu nejen na našem území, ale pravděpodobně i severně od hranic Římské říše – nás zavede do doby markomanských válek, kdy se na jižní Moravě zdržovalo římské vojsko císaře Marka Aurelia. Fragment bronzové náramkové peněženky, nošené na předloktí římským vojákem, nás nechává nahlédnout nejen do každodenního života římské armády, ale i do jejich finančních zvyklostí. Nález vzbuzuje mimořádný zájem odborné i laické veřejnosti a otevírá otázky po velikosti žoldu, šíři vojenské ekonomiky a přítomnosti římské centrální pokladny na našem území. Součástí akce bude přednáška Jiřího Militkého, unikátní nález představí Balázs Komoróczy. Anotace přednášek:BALÁZS KOMORÓCZY – Římská peněženka a její cesta na jih MoravyU nás unikátní objev fragmentu „římské peněženky“ podtrhuje význam archeologické lokality Hradisko u Mušova z hlediska poznání doby, kdy k nám pronikla mnohatisícová armáda římského císaře Marca Aurelia. Co je sem přivedlo, v jakých místech a v jaké podobě dnes archeologie objevuje jejich stopy? Jaké jsou vůbec hmotné pozůstatky římské okupace jižní části našeho území? Na tyto otázky odpověď hledají dlouhodobé výzkumy Archeologického ústavu AV ČR, Brno zejména na jihu Moravy. Jejich aktuální výsledky budou stručně představeny v přednášce B. Komoróczyho. JIŘÍ MILITKÝ – Peníze doby císaře Marca AureliaŘímská společnost je společností s plným využitím peněz v podobě mincí nejrůznějších hodnot a provedení. Uplatňují se v obchodních vztazích, v politice a hrají zásadní roli v podobě žoldu, nezbytného pro udržování mohutné armády představující základní mocenskou, správní, ekonomickou a společenskou sílu v Římské říši. Peníze, tedy mince se liší svou kvalitou i provedením v éře každého panovníka, přičemž období vlády císaře Marca Aurelia není výjimkou. V rámci přednášky J. Militkého budou představeny hlavní rysy římského peněžního systému a nastíněny typy mincí ražených v době, kdy na našem území operovala římská armáda. Průzkum detektory kovů, při němž byly peněženka a zde vystavené římské mince nalezeny, je součástí projektu regionální spolupráce „Integrovaný model občanské vědy v archeologii: odborná spolupráce, aplikace a transfer poznatků v Jihomoravském kraji“. Studium a prezentace nálezu římské peněženky se koná v programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ jako výstup aktivity „Materiální luxus jako výraz sociálního statusu v protohistorických kulturách střední Evropy“ podpořené dotací Akademie věd ČR, jejíž příjemcem je Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Akce je součástí projektu Tajemná místa Jihomoravského kraje.
Workshop: Machine Learning for Material Design
Doktorandka Valentína Berecová, pracující v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně, se podílí na teoretickém výzkumu v rámci Strategie AV 21 Moc předmětů – Materialita mezi minulostí a budoucností. Ve skupině Martina Friáka se věnuje výzkumu materiality antropogeneze, konkrétně teoretickému zkoumání materiálových aspektů lomové mechaniky pazourku SiO2na atomární úrovni. Vzhledem ke komplexnosti tohoto problému si rozšířila své znalosti a dovednosti v oblasti teoretického modelování na mezinárodním workshopu „Machine Learning for Material Design“ organizovaném na Aalto University, Espoo, Finland, 05.- 08. 05. 2025. Jednalo se o aktivní účast, kdy prezentovala poster s názvem „Cleavage in SiO2: first-principles and ML potential study“ s prvními výsledky bádání týkajícími se materiality antropogeneze a vlastností pazourku (SiO2).