Od 18. 3. 2026 – výstava v NTM: Moc předmětů. Materialita mezi minulostí a budoucností
Ve foyeru 2. patra NTM je umístěna prezentace našeho projektu „Moc předmětů“, na kterém spolupracuje dvanáct ústavů Akademie věd České republiky a další partneři z akademické i veřejné sféry. Předměty nás zahrnují a obklopují, pracujeme s nimi, slouží nám, toužíme po nich. Přitom máme problém se získáváním materiálů a surovin k jejich výrobě a jejich ekologickými dopady. Materiální rozměr lidského bytí tedy představuje pro lidskou společnost zásadní výzvu. Zároveň jde o důležitou stopu, pomocí níž můžeme těmto otázkám rozumět a lépe čelit. Společné mezioborové výzkumy se týkají toho jak: • materialita určuje naše uvažování • dělí svět a vytváří hierarchie • pomáhá rozumět umění i aktuálním environmentálním, sociálním a politickým výzvám Propojení nejnovějších společenskovědních, technických a přírodovědných poznatků může pomoci formulovat technická a ideová východiska ze současných krizí.
Nový článek v prestižním vědeckém časopise
V rámci spolupráce mezi výzkumnými týmy z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR byl v prestižním vědeckém časopise Construction and Building Materials publikován článek popisující přípravu a vlastnosti inovativních geopolymerních materiálů. Tento výstup vznikl také díky podpoře programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Publikovaná studie prokázala, že metodologie zabudování hydrofobního aditiva (n-oktyltriethoxysilanu) významně ovlivnila výsledné fyzikálně-mechanické vlastnosti geopolymerních kompozitů a jejich mikrostrukturu. Prezentované výsledky naznačují, že zvolený postup a podmínky zabudování hydrofobního aditiva lze upravit tak, aby bylo možné kontrolovat jeho funkční roli v geopolymerních systémech. Tato zjištění mohou přispět k širšímu využití geopolymerních systémů ve stavebnictví. Článek je publikovaný v rámci otevřeného přístupu a je tudíž přístupný pro širokou veřejnost: https://doi.org/10.1016/j.conbuildmat.2026.145773
Interdisciplinární dialogy o Materialitě
Adéla Gjuričová představí 10. března 2026 schéma Strategie AV21, náš program i svůj výzkum vztahu materiality a politiky na univerzitě v Nitře. Stane se tak v tamním cyklu Interdisciplinárne dialógy.
Workshop: Microscopic observation of structural changes during the dissociation of CO2 hydrates
V rámci aktivit „Trvanlivost, přeměna a zánik“ a „Materiálové přeměny v čase“ výzkumného programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ se ve dnech 9. – 15. 2. 2026 uskutečnil workshop s názvem „Microscopic observation of structural changes during the dissociation of CO2 hydrates“. Cílem workshopu bylo sledovaní strukturních změn hydrátů CO2 vlivem zahřívaní a pozorování tzv. samoochranného efektu. Hydráty CO2 jsou stabilní za nízkých teplot (< −60 °C), při zvýšené teplotě (−60 až −30 °C) se rozkládají na CO2 a led, no při teplotách nad −30 °C se rozklad výrazně zpomalí až zastaví. Mechanismus tohoto „samoochranného efektu“ není hodnověrně vysvětlen a in-situ pozorování rozkladu hydrátů v environmentálním elektronovém mikroskopu může výrazně dopomoct k jeho objasnění. Dále byly diskutovány společně připravované publikace a plán společné grantové spolupráce. Workshop byl uspořádán za finančního přispění projektu Strategie AV21, výzkumný program „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“.
Video: Minulost je mnohem barevnější, než si často představujeme
Přemýšleli jste někdy o tom, jak Římané zdobili svou zbroj? Římská výstroj zdaleka nebyla jen prostým kusem kovu – její povrch často zdobily reliéfní motivy, jemné tepané detaily i kontrastní úpravy. Toto video, vycházející z nejmodernějších vědeckých metod, pečlivého studia nálezů a experimentální archeologie, přibližuje umění zdobení římské zbroje a znovu odhaluje techniky, které byly po dlouhou dobu zapomenuty.
Nová publikace: Aditivně vyráběná superslitina pro vysokoteplotní aplikace
Tým z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně publikoval v prestižním časopise International Journal of Fatigue výsledky výzkumu superslitiny Inconel 939 vyrobené aditivní technologií. Výzkum vedený Ivem Kuběnou, za podpory programu Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností, přináší klíčová data pro využití tohoto materiálu v nejkritičtějších částech plynových turbín. Superslitina Inconel 939 je materiál určený pro vysokoteplotní aplikace, kde komponenty vystavené teplotám až do 800 °C musí odolávat cyklickému zatížení během rozjezdů a odstavování turbín. Aditivní výroba (3D tisk z kovového prášku) nabízí možnost vytváření lehčích konstrukcí se speciální architekturou a výrazně nižší materiálovou spotřebou oproti konvenční výrobě. To vše přispívá k rozvoji udržitelnosti v energetice a dopravě. Výsledky umožňují spolehlivější predikci životnosti a návrh komponent vyrobených aditivními technologiemi pro tepelné stroje nové generace, což má přímý efekt na snížení produkce škodlivých látek a snižování uhlíkové stopy. Článek je publikovaný v režimu otevřené vědy a dostupný zde: https://doi.org/10.1016/j.ijfatigue.2026.109552
Technology, Power and Cultural Change – Summer School of Contemporary History
Pro studující magisterských a doktorských programů jsme připravili letní školu nad historickými souvislostmi vztahu technologií, moci a kulturní změny. Program 24.-29. 5. 2026 v Liberci obsahuje přednášky, semináře a exkurze s předními odborníky a odbornicemi z ÚSD AV ČR, ZZF Potsdam a Technické univerzity Liberec. Náklady hrazeny, přijímáme přihlášky teď!
Mezinárodní konference: Energie v čase krizí
Energie je často vnímaná jako „low-interest“ komodita, jejíž význam však dramaticky narůstá v době hrozícího nedostatku a krizí. Právě v těchto momentech vystupuje téma energií a energetické bezpečnosti do popředí veřejných debat a má zásadní vliv na infrastrukturu, ekonomiku i společenskou stabilitu. Naposledy to jasně ukázaly dopady války na Ukrajině na dostupnost, ceny i toky energií, které otřásly politickými spojenectvími, výrobními odvětvími, domácnostmi i důvěrou v instituce. „Energetická válka“ se stala hmatatelnou i hluboko mimo válečnou zónu. Cílem dvoudenní interdisciplinární konference, nazvané Energie v čase krizí, je poukázat na význam energie jakožto klíčové komodity, jejíž hodnotu si často plně uvědomujeme až v krizových situacích, v momentě nedostatku. Projekt má odborníkům z různých disciplín nabídnout příležitost diskutovat možnosti různých přístupů společnosti k energiím, včetně posilování odolnosti, inovací, udržitelnosti a dalších strategií, které mohou pomoci zvýšení odolnosti jednotlivých komunit, včetně městských aglomerací, jež jsou s ohledem na svouenergetickou závislost mimořádně zranitelné. Smyslem akce je podnítit mezioborovou diskusi a nabídnout nové perspektivy, z nichž lze k tématu energie a energetických krizí přistupovat. Je vítáno zapojení odborníků z oblastí politických věd, mezinárodních vztahů, historie, literatury, sociologie a přírodních věd. Mnohostranné a komplexní nahlédnutí zapojující historické příklady krizí nabídne také nový pohled na aktuální a budoucí energetické výzvy a reakce na ně. Abstrakty příspěvků v délce 300–400 slov spolu s krátkým medailonem autorů a afiliací zasílejte do 15.6.2026 na hennlichova@flu.cas.cz. Konferenčními jazyky jsou čeština a angličtina (bez překladu).
Článek: Lze nahradit prvky vzácných zemin?
Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně za podpory Strategie AV 21, konkrétně programu„Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“, publikoval v únorovém čísle časopisu Vesmír článek na velmi aktuální téma, kterým jsou prvky vzácných zemin. Na příkladu teorií vedeného vývoje materiálů dokazuje, že tyto prvky lze v některých materiálech nahradit jinými, které jsou nejen dostupnější, ale jejich získání znamená také mnohem menší ekologickou zátěž, viz Vesmír 105, 86, 2026/2. Článek je dostupný zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2026/cislo-2/lze-nahradit-prvky-vzacnych-zemin.html
Video: Materiálový průzkum antických nádob ze sbírky UKAR FF UK v Praze
Nahlédněte do průběhu neinvazivního materiálového průzkumu antických nádob, který je náplní výzkumu Vojtěcha Šupity, studenta Přírodovědecké fakulty UK v Praze, v úzké spolupráci s vědci z Laboratoře ALMA Ústavu anorganické chemie AVČR, v.v.i. Průzkum se zaměřuje na studium materiálů dekorování nádob ve vztahu k jejich původu a technice malby. Zkoumané nádoby pocházejí z jedné z nejpůsobivějších produkcí řecké antické keramiky v období 5.-3. st. př.n.l. v oblasti tzv. Velkého Řecka (jižní Itálie a Sicílie). Kombinací měření ručním rentgenově fluorescenčním spektrometrem (pXRF), přenosným infračerveným spektrometrem (FTIR) a laboratorním rentgenovým práškovým difraktometrem (XRPD) jsme schopni detailně popsat prvkové a fázové složení materiálů. Výsledky naznačují, že došlo k značnému přizpůsobení lokální technologie aplikace černého listru oproti původní řecké produkci a k jisté ekonomizaci celého procesu, kdy nebylo dosahováno vysokých teplot výpalu. Detailní výsledky budou publikovány ve vědeckém článku. Průzkum byl možný díky mezioborové spolupráci tří pracovišť – Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.