Současný člověk je obklopen příliš mnoha věcmi, zatímco svět čelí nedostatku důležitých surovin a získává některé vzácné materiály za eticky nepřijatelných a ekologicky neudržitelných podmínek. Materiální rozměr lidské existence tak představuje zásadní výzvu a hrozbu pro současnou společnost. Zároveň lze ale materialitu chápat jako důležitou stopu, již za sebou materiály a předměty zanechávají. Pokud k jejímu prozkoumání systematicky využijeme mezioborovou spolupráci, může nás přivést k novému poznání historických, kulturních a technologických kořenů současných problémů lidstva. Prostřednictvím těchto doposud neznámých souvislostí se nám může podařit naznačit i nové možnosti jejich řešení.

Program si klade za cíl přivést ke společným aktivitám výzkumníky a výzkumnice ústavů ze všech tří vědních oblastí a dalších pracovišť akademické i veřejné sféry. Společně se pokusíme nově nahlédnout na potenciál materiality strukturovat naše uvažování a hierarchicky dělit svět. Budeme sledovat a nově interpretovat transfer vědění a mobilitu materiálů, technologií a znalostí, a to z hlediska dopadů technického, kulturního i mocenského rázu. S novými a převáživšími surovinami, technologiemi či výtvory souvisejí velké modernizační posuny i environmentální hrozby, utvářejí se společenské vztahy a politické režimy. Naopak ústup týchž technologií přináší rozsáhlé procesy s nekontrolovatelnými důsledky, jako jsou deindustrializace či aktuální krize masové demokracie. Sledování stop materiality nám umožňuje analyzovat tyto společenské a technické jevy v jejich širších environmentálních i etických souvislostech a tyto závěry komunikovat s veřejnou sférou.

Pro humanitní a sociálněvědné obory představuje materiální obrat velkou výzvu. Je však logickou reakcí na dlouhodobou převahu zkoumání diskurzů, ideových obsahů a abstraktních jevů; zájem o hmotný a technologický aspekt sociální reality i duševních výtvorů znamená velmi vítané rozšíření obzoru a nové zaměření pozornosti. V případě technických a přírodovědných disciplín mohou výše formulované otázky překonat jejich obvyklé interpretační meze a se znalostí historických souvislostí nově uchopit vyvíjené ekologické i technologicky vyspělé materiály. Avšak teprve propojení nejnovějších společenskovědních, technických a přírodovědných analytických postupů s přístupy environmentálními nám může pomoci formulovat technická a ideová východiska ze současných krizí.